Pandemie Covid-19 během posledních měsíců začíná vyjasňovat rozdíl mezi termíny sociální zařízení a hygienická zařízení. Architekti pravděpodobně zavedli termín sociální zařízení na základě archeologických nálezů starověkých hygienických zařízení. Obyvatelé starého Říma tam seděli bok po boku a klábosili. Středověk tyto praktiky odstranil. Špatná hygiena pak byla příčinou řady epidemií.
Žádný jiný vynález za posledních 200 let nezachránil tolik životů jako záchod, proto byl 19. listopad vyhlášen jako světový den záchodů. Rezoluce „Sanitační zařízení pro všechny“ byla přijata Valným shromážděním OSN v červenci 2013 a první Světový den toalet se připomínal 19. listopadu téhož roku.
V České republice se počet zařizovacích předmětů v objektu stanoví na základě ČSN [2] a vyhlášky [3]. Zpracovatelé profese ZTI nemají vliv na počet zařizovacích předmětů, na jejich výběr ani na jejich rozmístění v řešeném prostoru. Upozorňoval jsem při různých příležitostech na přímý vztah mezi počtem zařizovacích předmětů, úsporou vody, způsobem odvodnění a mikrobiálním rizikem. Generální projektant ani „develupič“ [4] na tato upozornění neberou zřetel. Rozhodujícím kritériem pro stanovení počtu zařizovacích předmětů bývají požadavky uvedené v zákonných a technických předpisech a požadavky zadané investorem.
Na níže uvedených obrázcích je vidět, jak se „dodržení“ předpisů může projevit na možnosti současného použití pisoárů více muži najednou.
Stanovený počet zařizovacích předmětů u staveb, kde se shromažďuje větší počet osob (divadla, sportoviště apod.), je podle mého názoru a zkušeností uveden v předpisech špatně. Počet kabin a umyvadel na dámské straně neodpovídá potřebám žen pro úpravu svých zevnějšků během přestávky. Výkřiky feministek o zrovnoprávnění s muži včetně nekončícího počtu pohlaví jsou marné. Fyziologické rozdíly mezi biologickou ženou a biologickým mužem nezmizí. Dlouhé fronty dam před hygienickými místnostmi v době přestávky v divadlech a podobných objektech svědčí ve prospěch mého názoru.
Zřejmě žárlivost na výhody mužů v rychlosti jejich odbavení na pisoárech aktivistky donutila přesvědčit provozovatele jednoho nádraží v Británii k odstranění pisoárů a provedení jednotných kabin se společnou umývárnou v předsíni záchodů. Během pár dnů si ženy začaly stěžovat na počurané mísy a na nevhodné pohledy mužů při úpravách svých zevnějšků u zrcadel.
V dnešní době se bohužel na ulicích a na oplocených dětských hřištích objevují psí výkaly ve stále větším množství. V New Yorku jsou oploceny psí výběhy, u nás se oplotí dětská hřiště. Napadne-li sníh, je ráno vidět, jak moc je ta oplocenka určena dětem. Pejskové močí na fasády budov a někdy přispívají k ničení zbývající městské zeleně nekontrolovatelným přísunem moči ke kořenům stromů. Kolik hektolitrů této moči se denně rozlije v intravilánu obcí na každém rohu a u každého stromu? Výparům, bakteriím a virům se návratem ke středověkým praktikám bude dařit.
V Praze před hlavním nádražím je umístěn čtyřmužný pisoár (obr. 4) jako ochrana stromů před močí bezdomovců!
Pandemie Covid-19 poněkud přispívá ke změně hygieny na straně mužů. Mytí rukou po použití pisoáru zvládne dnes už téměř 50 % mužů! … (Chci předplatit časopis)

Ing. Zdeněk Žabička