Česká republika sice nemá přímý přístup k mořím, ale přesto se vzmáhá záliba v plavbě na jezerech, řekách a větších rybnících. Zároveň s tím se šíří, kromě motorizace plavidel i jejich vybavenost elektrickým zařízením. Pro větší využití elektřiny zde hovoří i četná omezení spalovacích motorů na některých vodních plochách a z toho plynoucí používání elektrických motorů k pohonu plavidel. K bezpečnému zajištění napájení těchto plavidel z břehu existují i odpovídající ČSN.

Jedná se o:

  • ČSN 33 2000-7-730 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-730: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Břehové elektrické přípojky pro vnitrozemská plavidla z roku 2016 a
  • ČSN 33 2000-7-709 Změna Z3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-709: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Přístavy, mariny a podobné lokality – Zvláštní požadavky na napájení lodí z pobřeží z roku 2019.

Zvláštní požadavky stanovené v ČSN 33 2000-7-730 se vztahují na břehové instalace určené k napájení vnitrozemských plavidel pro komerční a správní účely, které jsou zakotvené v přístavech a kotvištích. S ohledem na to, že touto činností (komerční a správní) se obvykle zabývají organizace mající k tomuto účelu vyčleněnou agendu, budeme se zabývat pouze požadavky vyplývajícími z ČSN 33 2000-7-709 Změna Z3, která se zabývá zvláštními požadavky vztahujícími se pouze na obvody určené k napájení pohyblivých plavidel používaných pro správní, obchodní, průmyslové, rekreační nebo sportovní aktivity, dále označované jako „lodě“, v přístavech, marinách a podobných lokalitách … (chci předplatit časopis)

Ing. Karel Dvořáček